Photos from Ministerstvo životního prostředí’s post

„Pocházím z Prahy, kde jsem žil 28 let. Po studiu meliorací jsem čtyři roky pracoval ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví, kde jsem navrhoval krajinné úpravy pomocí výsadeb dřevin. Pak jsem odešel na jižní Moravu a zakotvil v CHKO Podyjí – tady se naplno rozběhla moje cesta v ochraně přírody.
Blízko jsem k ní měl už od 14 let, kdy jsem začal sbírat brouky. Entomologie se stala mojí vášní a vstupenkou do světa přírodních souvislostí. Díky pozorování hmyzu jsem se naučil vnímat krajinu v detailech i jako celek. Dnes ji opravdu čtu – sleduji změny, úbytky, přírůstky a jejich význam. Tyto znalosti se snažím předávat dál – popularizuji vědu, přednáším o vývoji krajiny po poslední době ledové, o zániku její struktury i o ochraně hmyzu a ohrožených druhů.

Na správu CHKO jsem nastoupil v roce 1987. O dva roky později už bylo reálné vyhlášení NP Podyjí. Jezdili jsme po obcích, vysvětlovali přínosy a čelili jak pochopení, tak nedůvěře. Čas ukázal, že park obcím pomohl – s územními plány, občanskou vybaveností i veřejným osvětlením.

Velkou kapitolou pro mě bylo i poznávání přírody na rakouské straně hranice. Před rokem 1989 to bylo obtížné – pásmo bylo pod dohledem, několikrát jsem byl kontrolován a dokonce i zatčen. Když jsem se na jaře 1989 dostal do Rakouska, navázal jsem kontakty s přírodovědci a Občanskou iniciativou. Společně jsme začali uvažovat o přeshraničním parku – český vznikl v roce 1991, rakouský Thayatal o devět let později. Dnes úzce spolupracují a já to považuji za jeden z největších úspěchů rozumné ochrany přírody v regionu.

Dnes pracuji v NP Podyjí na zkrácený úvazek, dál přednáším, vedu exkurze, spolupracuji s nevládními organizacemi a zapojuji se do debat o směřování ochrany přírody v Česku.“

Martin Škorpík, ekolog, držitel Ceny J. E. Purkyně za popularizaci biologických věd, Národní park Podyjí

#proceskouprirodu

Autor správy, foto a správu publikoval Ministerstvo životního prostředí on Facebook Zdroj Read More